Minulý týden jsem strávila v Chorvatsku na poloostrově Istrie. Do Chorvatska jsem jela poprvé v životě, pokud tedy nepočítám cestu na jakýsi ostrov ještě jako školkou povinná.
V Itálii je všechno jinak než v Chorvatsku, ale tahle země měla pro mětaké své specifické kouzlo. Vesnice Fažana, kde jsme bydleli v jednom kempu v chatičkách přímo dýchá svou starobylostí, alespoň ty domky tam tak vypadají.
Blízké město Pula, kde je římský amfiteátr, bylo už poněkuď modernější, o návštěvě Rabacu ani nemluvě. Město Medulin bylo moc deštivé (jeli jsme tam po dešti), město Rovinj se mi líbilo, o tom svědčí i moje forografie.
Teď k pláži, na šutrech se leží trošičku nepohodlněji než na příjemném vyhřátém italském písečku severního pobřeží. Ve vodě to bylo úplné peklo, všudypřítomné šutry obrostlé čímsi zeleným.
V Itálii jsem už zvyklá, Chorvatsko byloúplně jiné, jsem ráda, že jsem ho poznala, přesto mi bude vždy bližší Itálie.
jj, istrie je hromada sutru... my jezdime na ostrovy a tam je pisek, zadni jezci, tepla voda... v italii, co sme parkrat byli, je pisek, hned hloubka, neco nas tam pozahalo, dyz nepocitam tu nehorazny mnozstvi jezku... a jinak na plazi to byla hlava na hlave, ve vode taky, pisek zvirenej...
pa ve skole!