Mamka potřebovala, abych jí našla na internetu do školy něco o Velikonocích. takže zde je můj výsledek, za výborný zdroj mi posloužila stránka stripky.cz.
Velikonoce - na začátku našeho letopočtu ukřižován Ježíš Kristus a v noci ze soboty na neděli se odehrál zázrak zmrtvýchvstání. Proto se ta noc nazývá Velkou nocí. A od ní je odvozen i náš název velikonoce. O tom, co se tehdy odehrálo se zachovalo velmi málo historických pramenů a žádný z nich neudává přesné datum. Tradice klade neděli po "Velké noci" na první jarní úplněk, kdy slaví svůj velký svátek Pesach (přechod Rudým mořem) i Židé.
Velikonoce - největší svátek v křesťanských náboženstvích oslavující zmrtvýchvstání Ježíše Krista umučeného na kříži.
I. nicejský koncil v roce 325 stanovil, že se Velikonoce musí slavit první neděli po jarní rovnodennosti a úplňku měsíce. Velikonoce se tak staly tzv. pohyblivým svátkem. Od 4. století se stalo zvykem, že věřící se na tento velký svátek připravovali Čtyřicetidenním půstem (tzv. velký půst od Popeleční středy do velikonoční neděle, tj. Velké noci). -
Svátky a obřady vázané časově na křesťanské velikonoce vytvářejí tzv. velikonoční cyklus, začínající celonoční pobožností zvanou velikonoční vigílie těsně před velikonoční nedělí (Hod Boží velikonoční). Týden po velikonoční neděli (velikonoční týden, oktáv) následuje Bílá neděle, 40. den slavnost Nanebevstoupení Páně, 50. den slavnost Seslání Ducha svatého (letnice). Na tento cyklus navazuje slavnost Nejsvětější Trojice a Těla a Krve Páně (Božího těla); první slavnost připadá na první neděli po letnicích, druhá na desátý den po letnicích (čtvrtek).
Pohyblivým svátkem je rovněž Popeleční středa (hovorově "škaredá středa"), která je prvním dnem čtyřicetidenního předvelikonočního půstu (doby postní); následuje po masopustním týdnu; - V lidové tradici se zachovaly četné zvyky a obyčeje související s oslavami probouzející se přírody (pomlázka jako symbol předáváni síly, zdraví a svěžesti mladého proutku, polévání vodou, tzv. oblévačka, zahrnující mj. prvek kultické očisty, malování vajec jako atribut příslibu krásy života vznikajícího ze zárodku, vysévání obilí) či se starými mytologickými-náboženskými obřady (pečení velikonočního beránka), jež vytvářejí bohatý folklórní rámec velikonočních svátků radosti a naděje.