Od čtvrtka minulého týdne do čtvrtka tohoto týdne celkem 3krát nejela tramvaj (3x jsem to pouze zaregistrovala, sama osobně jsem byla přítomna u dvou poruch).
Tak, aby bylo ze začátku jasno, nehodlám tu dělat žádnou stížnost na dopravní podnik, kterému čtvrtletně platím 540,-Kč za jízdné. Ale čeho je moc, toho je moc.
O prvním záseku se nemůžu moc zmiňovat, protože jsem o něm slyšela jen z vyprávění.
Druhý zásek byl, tuším, v pondělí. Vypadalo to na vážnou poruchu, k tramvaji dokonce přijeli i hasiči a přítomna byla i policie, dispečink beru za samozřejmý.
Třetí zásek se stal včera, údajně to bylo proto, že někde nešel proud, ale to mi je jedno. Ikdyž tramvaj nejdřív nějakou čtvrthodinu stála, ikdyž jsme si museli přesednout do náhradní dopravy, protože tramvaj musela zajet do vozovny, přesto jsme první hodinu, mimochodem matematiku, v pohodě i s naším profesorem stihli.
Toto bylo menší nastínění minulého týdne, teď k hlavnímu tématu článku. dnes jsem jako obvykle jela ze školy tramvají domů. Na jedné zastávce nastoupila jedna žena a jeden muž. Ta žena měla na sobě bundu dopravního podniku. Oba si náhodou stoupli k mé sedačce, takže bylo velmi těžké je neposlouchat. Já je nechtěla poslouchat, ale ta cesta je každý den úplně stejná. Z rozhovoru jsem pochopila, že žena je asi řidička tramvaje. Bavili se o práci. ale úplně bez rozpaků, čili jsem zjistila, že ona nějak blbě zastavila, zrovna když někde byli policajti, že ji na trase trojku, nebo šestky blbla brzda...
No dobrá, určitě všechno má své problémy, ale má řidička tramvaje ty své s tramvají říkat v tramvaji, která je plně obsazená?
ceho je moc, toho je prilis :))
no ne ze bych si ja nestezovala na skolu primo ve tride ci skolnim arealu...