Po kretším odmlčení sem opět vkládám menší článek. Svým obsahem se týká ještě loňského roku, kdy jsme navštívili program Dance no drugs v kině Scala.
Moderoval to moderátor rádia Krokodýl, účinkovali v pořadu 2 odborníci z instituce Podané ruce a ex-user, v pauzách mezi jejich vstupy byla taneční skupina Beat-up, při jejich tančení se promítaly ohavné záběry, jak si feťák píchá fet a dále nám tam pustili dokument o dvou exfeťácích, kteří spolu žijí a mají 2 děcka.
Říkali tam, jak se seznámili ( on si cosi píchl a bylo mu strašně blbě, ona ho celou noc držela za ruku - jak romantické, jindy si ona píchla a on ji držel za ruku). V dokumentu byly ukázány i jejich dvě malé dětičky. Dokument nevznikl po datu, kdy se používají široké jízdenky v tramvaji, takže už pár let od jeho výroby uplynulo.
V úterý po Novém roce jsem jela k babičce na Vinohrady trolejbusem, nastupuji u Lužánek, vidím, že okoko mně prochází rodinka s pejskem. Nastoupili do stejného trolejbusu a já v tom chlapovi poznávám toho exfeťáka z dokumentu.
Já jsem vystoupila a oni jeli ještě dál, v tom mě napadlo, že v trolejbuse je takové úzké společenstvo cestujících, kteří musí mezi sebou těch pár zastávek vyjít a přitom vůbec netuší, co je ten přes uličku zač. Vždyť to může být třeba osoba hledaná Scotland Yardem.