Češi se v 19. století těšili na příchod Vánoc dlouhé týdny a vůbec jim nevadilo, že peněz je poskrovnu a vánoční dárky, které nadělí Ježíšek, budou nejspíše velmi potřebné věci, které by se tak jako tak musely koupit.
Dříve nebyly Vánoce ani tak o dárcích, jako spíše o vzájemné lásce a přátelství, radosti a pocitu sounáležitosti v rodině, která se sešla ke společným oslavám pod rodným krovem. Několik dnů před Vánocemi napekly hospodyně chléb a uložily ho do ošatek. V bohatších domácnostech daly k bochníkům péct také pečlivě upletené, žloutkem potřené a máslem pomaštěné vánočky z bílé mouky, hrozinek a mandlí. O Štědrém dnu od časného rána praskal v peci a kamnech oheň. Připravovala se štědrovečerní večeře. Vařil se hrách, čočka, několik druhů polévek, mezi nimiž nechyběla bramboračka a rybí polévka, pekl se kuba z krup a česneku. Mezitím co se hospodyně snažila v kuchyni zabavit děti, přinesl v některých krajích hospodář tajně stromeček a ustrojil ho do slavnostního hávu. Jinde se stavěly betlémy. Lidé se od rána postili, aby večer uviděli "zlaté prasátko". S přicházejícím soumrakem děti stále častěji vybíhaly ven, pozorovaly nebe a hlídaly, kdy se objeví první hvězdička. S první hvězdou si rodina sedla k slavnostnímu stolu prostřenému bílým ubrusem. Večeři zahajovala společná modlitba, vzpomínka na uplynulý rok a poděkování Bohu za vše dobré, co přinesl, i za to, co vzal. Nejdříve hospodyně postavila na stůl mísu s hrachem. Klíček hrachu má podobu kalichu a podle tradice spojoval všechny stolovníky v dobrém i zlém. Potom paní domu odebrala z mísy po lžíci pro každé z domácích zvířat. Teprve pak si podle vážnosti a stáří nabírali ostatní. Po hrachu se podávaly polévky pro sílu, čočka, aby byly peníze, kuba, masitý pokrm nebo ryba pro radost. Kosti se dávaly na jeden talíř a po večeři je hospodář odnesl ve lněném ubrousku pod jabloň. Naposledy se na stole objevila vánočka a cukroví. Pila se bílá káva, čaj, nechybělo ani trochu piva, vína nebo hlt pálenky pro dobré zažití. Když zazvonil zvoneček, přinesl hospodář do místnosti stromeček ověšený jablíčky, sušeným ovocem, cukrovím, kostkami cukru zabalenými do barevných papírků, ořechy a řetězy. Na stromečku se zapálily svíčky a všichni zpívali koledy. Ty se pak u stromečku zpívaly každý večer, dokud se neodstrojil a Vánoce neskončily.
Někde však stromeček neznali nebo ho považovali za německý zvyk a po starodávném způsobu strojili jesle. O svátku Narození Páně do nich kladli figurku novorozeňátka a přidávali postavičky anděla, pastýřů a darovníků. Postavičky třech králů a jejich průvodu se stávaly součástí betlémského výjevu až 6. ledna.
O Štědrém večeru se po večeři věštilo. Na stůl se postavilo umývadlo a pouštěly se v něm lodičky ze skořápek vlašských ořechů. Lilo se olovo. Přes rameno se směrem ke dveřím házela bota. Na venkově děvčata třásla bezem. Vdala se tam, odkud se ozval štěkot psa. Vyvrcholením štědrovečerních oslav byla půlnoční mše. Lidé se scházeli v kostele, kde vedle oltáře stály jesličky. Venku byla zima, sníh a tma. Uvnitř kostela, ohřátého dechem věřících, zářily svíce. Varhany doprovázely hlasy zpěváků, ke kterým se postupně všichni přidávali. Tak se o půlnoci Štědrého večera narodil v srdcích lidí Kristus. Všichni věřili, že je přítomen na bohoslužbě právě v tom jejich kostele. Cítili přítomnost lásky malého dítěte a s nadějí hleděli do nového roku.
Vánoce byly v minulosti nejvýznamnějším svátkem, vedle Velikonoc. Jejich význam podtrhuje skutečnost, že Vánocemi začínal ve středověku rok - to znamená 25. prosincem.
Tyto svátky odrážejí jednak předkřesťanské zvyky - oslavy slunovratu (Kratčun), jednak připomínají významnou událost narození Ježíše Krista.
Tyto svátky odrážejí jednak předkřesťanské zvyky - oslavy slunovratu (Kratčun), jednak připomínají významnou událost narození Ježíše Krista.
Štědrý den
Dům musel být uklizený a čistý. Světnice byla vyzdobena. Jako ozdoby sloužila především chvojka respektive "zelení" (jedlové nebo borovicové větve), která se připevňovala nad stůl, případně nad dveře. Malé chvojky se dávaly do džbánů či jiných nádob a byly zdobeny. Vedle chvojky se uplatňovaly i klasy a makovice. Co se týče ozdob, používalo se, co bylo doma dostupné - slaměné ozdoby, sušené ovoce, ořechy, bukvice, sušené houby a perníky. V průběhu 19. století se objevily i papírové ozdoby. Ve světnici nesměly chybět ani jesle - znázorňující Ježíška v chlévě, případně se vedle kolébky objevovaly figurky Panny Marie a svatého Josefa. Jesličky byly zdobeny jehličím slámou a senem. Pokud jesličky byly zaneseny do panoramatu Betléma, hovoříme o betlému. V betlému nesměli chybět Tři králové, betlémská hvězda (kometa), stádo s pasáčkem, případně sbíhající se lidé. Vánoční stromek nepatřil k původní výzdobě. Na vesnici zdomácněl až během 19. století.
V kuchyni se připravovala štědrá večeře. Na Dačicku a Moravskobudějovicku chodil po vesnici pastýř a rozdával chvojky posvěcené po posledních rorátách (ranní mše po neděli adventní). Odříkávál přání, přál dobytku i polím hojného požehnání. Po chvojce hodil pod stůl, kterou hospodář těsně před zahájením štědré večeře strčil do chléva. Za chození dostával pasák vejražkový koláč nebo bochník chleba a 2-groš. Ten proto, aby neposílal do chléva čarodějnice. Jakmile pastýř obešel ves, zašel do pastoušky pro bič a trubku, aby kluky s chomouty a zvonci vystrkoval z chalup a honil je, čímž symbolizoval honění stáda do Betléma. To bylo provázeno hlasem trubky, zvoněním zvonků a nářkem dětí, ať již úmyslným nebo neúmyslným.
Když se náves uklidnila, chodila pastýřova žena s nůší, do které sbírala koláče a jablka.
Rovněž lidé vyhlíželi první světlo. Kdo je první rozsvítil, ten měl přivolat požár. Kdo je rozžal za pastýřova honění stáda, svolával blechy a jinou nečistotu.
Chasníci se naopak poohlíželi po první hvězdě. Podle toho, odkud první hvězda vystoupila, věstili chasníci směr příchodu svých vyvolených. Naopak děvčata měla očekávat příchod svého milého z té strany, odkud uslyšela poprvé štěkot psa.
Když se již venku stmívalo, začali lidé rozsvěcovat světla ve světnici. Přitom ale museli mít na paměti, že jejich stín nesměl být krátký, neboť to věstilo brzkou smrt.
Před vlastní večeří se dům pokropil svěcenou vodou a hospodářské stavení se vykuřovalo kadidlem (na Bystřicku). Kadidlo potom hospodář zahrabal pod nejušlechtilejší strom.
Před večeří museli být všichni umytí. Počet sedících musel být sudý, protože když nebyl, tak měl někdo z nich zemřít. Hospodyně se nesměla hnout od stolu (Aby se slepice necouraly a nezanášely). Všechno jídlo se mělo donést najednou. Na Velkomeziříčsku se dbalo, aby nikdo neseděl čelem ke dveřím.
Štědrovečerní jídlo:
Předkrm: kousek vánočky, ořechy, jablka
Polévky: čočková, hrachová, houbová, kroupová, rybí, kmínová se žemlí
Hlavní pokrm: hrách (aby byli lidé zdraví a aby byla úroda), houbová omáčka s chlebem, jáhelná kaše se sirupem, krupičná kaše s perníkem nebo prachandou (jablkovou, mrkvovou), kroužaly, buchty, koláče, ryby, vánočka, která se obřadně nesla, nikdo z dobytku ani z drůbeže se nesměl ozvat, poněvadž to bylo špatné znamení.
Obětiny: Po kousku vánočky se dávalo zvířectvu (dobytek, slepice), kousek se zakopal do zahrady, aby měly stromy hodně ovoce, kousek se hodil do vody a ohně, aby tyto živly člověku neškodily. Nazmar nepřišly ani zbytky od večeře.
Výslužka pro dobytek:
zbytky - dobytek, pod stromy
skořápky, kosti - pod stromy
zbytky pro psa - pod stůl nebo mezi vrata, aby byl věrný a ostražitý
pazourek česneku - pro kohouta, housera, býka a kačera, aby byli ostří
Mák - pro slepice, aby více nesly. Kolik zrnek sezobly, tolik měly mít vajec.
Obilí v kruhu (z lněného provazu) - aby slepice nezanášely.
Po skončení večeře lidé začali zpívat koledy a případně se rozdávaly dárky. Dárky se dávaly původně pod chvojku. Na některých místech Vysočiny donášel dárky Štědroň, který se podobal Mikuláši a byl pomocníkem Ježíška.
Poněvadž na Štědrý den připadalo narození Ježíše Krista - Spasitele, přikládali tomu dni naši předkové velký význam - považovali jej za den zázraků. A to znamenalo pro člověka, že se mu mohla splnit přání. Kladl si otázky, jež zahrnovali tři následující oblasti: Jaký bude rok (hospodářský - zemědělský). Jestli přežije příští rok Zda-li ho potká láska.
Předkládám některé z věštících technik:
- pouštění lodiček
- rozkrajování jablka
- házení slupky od jablka za hlavu, podle polohy slupek se odhadoval tvar písmene, který měl věstit jméno nápadníka či nápadnice
- házení pantofle - špičkou ke dveřím věštilo příchod druha
- poslání nakrmeného psa na ves děvčaty, kudy se pes vydal, z té strany měl přijít ženich,
- třesení bezu - při čemž vyřkla děvčata následující verše: Třesu, třesu bez,kde můj milej večeří dnes,tam ať zaštěká třikrát pes.
- třesení plotu - plotem naopak třásli mládenci: Hejbu, hejbu plotem,všichni svatí mým životem,kde je má milá dnes,ať se ozve pes.
- klepání střevícem na kurník - když se ozvala slepice- stav svobodný, když se ozval kohout, tak vdavky
- vytahování polínka z hranice dřeva - podle podoby polínka děvčata odhadovala podobu mládence:rovné - krásný, sličný, křivý, sukovitý - kulhavý, hrbatý, silné - tlustý a břichatý
- klepání hrníčků - hádala tímto způsobem děvčata, která umístila pod hrnečky určité předměty, které věštily jejich budoucnost:- hlína - smrt, prsten - sňatek, chléb - dostatek jídla, růženec - celibát, peníz - bohatství, obrázek dítěte - narození dítěte, prázdný - bída a hlad
- tři oříšky na talíři - schová si je děvče, aby měla dost peněz (Velkomeziříčsko)
- 12 cibulových slupek - věstilo se z nich, který z měsíců bude suchý nebo mokrý
- zabodnutí nože do chleba, když zrezavěl, znamenalo to mokrý rok
- barborky - jednalo se o třešňové větve, která děvčata trhala na sv. Barboru a dávala je do nádoby s vodou. Každé z těch větví bylo přisouzeno přání a pokud některá z těchto ratolestí vypučela na Štědrý den, znamenalo to splnění přání
- třešňový věnec - skrze který se hospodář díval na sousedy, zda nejsou postiženi zlou mocí a magií
- čtení z tůně, ze snů - člověk měl vidiny
Půlnoční
Po skončení večeře, když nastal čas, vydávali se lidé na půlnoční mši do nejbližšího kostela. Ponejvíce se chodilo pěšky a tak cesta mohla trvat i dvě až tři hodiny. Na půlnoční se zpívaly koledy a slavil se příchod Ježíška, čímž vyvrcholil Štědrý den.
uff, teda stálo by to za to psát to do čtenářáku? :)) zajímavý článek, co se týče délky - se divím, kolik toho o Vánocích vlastně vím... dnes je hlavně vidět rozdíl v dárcích - dříve to bylo třebas nějaké ovoce a potřebné věci, nyní si děti přejí nadstandardní drahé věci a pokud uznají, že dárky v hodnotě několika tisíc korun jsou jim málo, jsou zklamané. dřív by z toho asi jak rodiče tak děti dostali infarkt :))