Při výčtu neblahých událostí, které postihly český trůn v srpnu začnu až 26. srpnovým dnem.
26. 8. 1278 padl Přemysl Otakar II. v bitvě na Moravském poli nedaleko Dunaje. Vítězem se stal Rudolf Habsburský, římský král.
Přemysl Otakar II. měl syna Václava. V době jeho smrti byl ještě malým klukem, avšak později začal úspěšně vládnout.
Po Václavově smrti 21. června 1305 nastoupil na trůn poslední Přemyslovec Václav III. Nejprve se vzdal uherské koruny, ale když si chtěl udržez polskou korunu, byl právě zavražděn, když je na tažení do Polsko, v Olomouci 4. 8. 1306.
Přemyslovci vymřeli po meči, protože Václav III. neměl žádného potomka.
Novým králem se postupně stali Jindřich Korutanský, Rudolf Habsburský a opět Jindřich Korutanský. Ten měl za manželku Annu Přemyslovnu, Rudolf Elišku Rejčku. Jindřich se jako král moc neosvědčil, proto si čeští pánové zvolili za krále Jana Lucemburského, který se 30. 8. 1310 oženil s Eliškou Přemyslovnou.
A 16. 8. 1419 zemřel Václav IV., vnuk Elišky a Jana, praprapravnuk "Krále železného a zlatého".
29. 8. 1526 padl Ludvík Jagellonský v bitvě u Moháče. Nyní mohli Habsburkové nastoupit na český trůn a vydržet na něm s roční přestávkou až do roku 1918.
V srpnu byli také někteří lidé korunováni českým králem, např. Přemysl Otakr I., Jindřich Korutanský...ale to již nepatří do článku s názvem Neblahý srpen pro český trůn. Snad bych do něj mohla dodat, že právě 12. 8. 1881 vyhořelo Národní divadlo.